Maxmilián I.    Karel V.    Georg von Frundsberg    Götz von Berlichingen   
Philipp von Hessen    Franz von Sickingen    Georg von Wartburg    Jakob von Landau    Urs Graf   

Georg von Frundsberg, olej na dřevě, Christoph Amberger, okolo r.1520, Mindelheim Georg von Frundsberg se narodil 24.září 1473 v Mindelheimu a zemřel tamtéž 20.srpna 1528 v nedožitých 55 letech.
Proslul jako výtečný velitel a jako "otec landsknechtů". Celý život byl věrným služebníkem císaře Maxmiliána I. a po jeho smrti dál stejně dobře bojoval za Karla V. Za Maxmiliána I. bojoval poprvé v r.1499 proti Švýcarům. Téhož roku jej nacházíme mezi vojáky, které císař vyslal do Milána vévodovi Ludovicu Sforzovi na pomoc proti Francouzům. V roce 1504 se účastnil války o bavorsko-landshutské dědictví, pak bojoval nějaký čas v Nizozemí. V roce 1509 byl vyslán do války proti Benátkám. Té se již účastnil jako velitel nové pěchoty - landsknechtů, které sám pomáhal zorganizovat a vycvičit. On a jeho muži si v této válce vedli skvěle a vraceli se ověnčeni slávou. Své kvality znovu osvědčili proti Benátkám a Francii v letech 1513-14. Po uzavčení míru se vrátil na své statky v Mindelheimu. V roce 1519 opět obléká zbroj a v řadách Švábské ligy pomáhá vypudit vévodu Ulricha of Württemberg z jeho statků. Na říšském sněmu ve Wormsu v roce 1521 podpořil Martina Luthera. To již sloužil novému císaři Karlovi V. V nové válce proti Francii nezůstal stranou a účastnil se nejprve invaze do Pikardie a poté sám vedl tažení do Lombardie. Zde svedl skvělou v dubnu 1522 bitvu u Biccocy. O tři roky později se spolupodílel na dalším skvělém vítězství císařských zbraní u Pavie, které se účastnil i jeho syn Kaspar, tehdy pětadvacetiletý. Vítězné vavříny si však nemohl vychutnat, protože v Německu se rozhořela nová vlna selské války. Při likvidaci tohoto povstání osvědčil nejen vojenský talent, ale i vlohy diplomatické. prapor FrundsbergůNová válka v Itálii propukla hned následujícího roku, to bylo Frundsbergovi 53 let. Na vlastní náklady shromáždil vojsko, se kterým se vydal na jih. U Piacenzy se spojil s konstáblem de Bourbon a společně táhli na Řím. Než jej ale dosáhli, Frundsberg onemocněl a navíc se objevily vážné potíže s placením žoldu. Nevyplacení vojáci se bouřili a nemocný Frundsberg je nedovedl ani uklidnit ani vyplatit. Vzdal se velení a vydal se zpět do Německa. Zde na svých statcích v Mindelheimu 20.srpna 1528 zemřel.
Válečnictví měl rod Frundsbergů v krvi. V otcových šlépějích kráčel jeho syn Kaspar von Frundsberg (1500-1536) a později i vnuk Georg (+1585). Ten však po sobě nezústavil žádné potomky a jeho smrtí rod vymřel.

znak divize FrundsbergV roce 1943 byla ve francouzském Charente založena 10.SS-Panzergrenadier-Division "Frundsberg". Tento čestný titul obdržela z rukou Reichsführera-SS Heinricha Himmlera 8.ledna. V roce 1944 se divize účastnila bojů na východní frontě v rámci skupiny armád "Jih" v okolí Tarnopolu. 16.června 1944 byla převelena do Normandie do oblasti Caen, kde v červenci svedla těžké boje s Brity. V září bojovala ve velkých bitvách u Arnhemu a Nijmegenu, v lednu následujícího roku bojovala na Rýnu, v březnu se přesunula na východ na Odru. Pod stálým tlakem Prvního běloruského frontu ustupovala na západ, až v dubnu 1945 stanuly zbytky divize na Labi. Následoval další ústup k Drážďanům a přes Krušné hory do Čech. 9.května byla u Mostu přepadena a prakticky rozprášena Rudou armádou. Ve dnech 10.-12.května se její jednotliví přeživší příslušníci pokoušeli na vlastní pěst dostat na západ. Mnozí však byli zajati Rusy nebo místními českými bojůvkami. Takto neslavně tedy skončila divize nesoucí jméno v poli nikdy neporaženého vojevůdce.

Literatura:
Georg von Frundsberg, B.Reinhard, Munich, 1988
Georg von Frundsberg, F.W.Barthold, Hamburg, 1833
10.SS-Panzer-Division "Frundsburg", Jason Pipes, 2004