Švábská válka 1499    V dánských službách 1500-1503    Válka o landshutské dědictví 1504-5    Ravenna 1512    Creazzo 1513   
Marignano 1515    Bicocca 1522    Böblingen 1525    Königshofen 1525    Leipheim 1525    Frankenhausen 1525    Pavia 1525   
Sacco di Roma 1527    Alžír 1541    Cerisoles 1544   

V dánských službách 1500-1503

V 15.století bylo Dánsko pod trvalým tlakem Švédska. Teprve roku 1497 se mu podařilo dobýt několik významných hradů a uvolnit si ruce. V roce 1481 zemřel krále Christián I. von Dänemark a po něm nastoupil na trůn jeho nejstarší syn Johann. O vládu nad vévodstvími Schleswig a Holstein se podělil se svým mladším bratrem vévodou Friedrichem (byl králem od r.1523) a v listopadu 1482 byli oba na zemském sněmu v Kielu ustanoveni zemskými knížaty.
mapaSpolečně se odhodlali k dalšímu postupu proti Švédsku, které mělo stále v držení kraj Dithmarschen na západním pobřeží Šlesvicka-Holštýnska. Oba bratři se na podniku podíleli stejným dílem - jak organizačně, tak i finančně. V prvé řadě bylo zapotřebí posílit vojsko a tak na podzim roku 1499 vyslali své verbíře do okolních zemí. V jižním Německu právě končila švábská válka a mnoho mužů z obou stran hranice se Švýcarskem rádo nabídku přijalo. Kromě Němců a Švýcarů, bylo najato i nemálo Holanďanů, kteří společně vytvořili "černou gardu" - jádro dánského vojska.
Počátkem roku 1500 vytáhli Dánové směrem na Meldorf. Navzdory dobré přípravě však celé tažení skončilo neúspěchem. 12.února 1500 utrpělo dánské vojsko od Švédů drtivou porážku před městem Hemmingstedt a ztratilo 3.500 až 4.000. Dithmarschen zůstal ve švédských rukách.
Současně s touto porážkou se však dánskému králi povedl dvojitý úspěch na poli dynastických svazků. 2.února (10 dní před bitvou) byla v Kielu uzavřena svatební smlouva mezi domem dánským a braniborským stvrzující sňatek mezi markrabětem Joachimem von Brandenburg a Elisabeth von Dänemark. V létě se pak sám vévoda Friedrich von Schleswig-Holstein-Gottorf vydal v doprovodu svého kancléře Helmolda Alverdinga do Berlína, aby si tam prohlédl svou vlastní nevěstu Annu, sestru Joachima von Brandenburg. 2.července 1500 byla podepsána svatební smlouva, která napodruhé posílila vztahy obou rodů a posílila pozice Dánů.

V roce 1501 zaútočili Švédové znovu a 21.července oblehli Stockholmský hrad, hájený dánským princem Kristiánem s 1.000 mužů. Obléhání trvalo až do 9.května 1502, kdy se v jižním Norsku vylodil král Johann.
Král si byl vědom, že musí svému synovi ve Švédsku pomoci a celou zimu připravoval nové tažení. Za tím účelem opět najal osvědčené landsknechty. Okolo 2.000 jich pod velením plukovníka Sigmunda Lista vytvořilo jádro jeho vojska a přeplavilo se na sever. Klíčovou událostí výpravy bylo obležení jihonorské pevnosti Älvsborg (taky ÿlvsborg, dnes Elfsborg). Švédové vyslali z Vastergotlandu záchrannou výpravu, která byla 14.července i přes početní převahu v bitvě u Elfsborgu poražena. Hrad padl do dánských rukou a byl vypálen. Válka se dál táhla s menšími přestávkami až do roku 1523.
Mostař Paul Dolstein, přímý účastník dánského tažení, nám o tom ve svém deníku zanechal tuto zprávu a připojil i vlastnoručně pořízené obrázky: "Bylo nás 1800 Němců a byli jsme napadeni 15000 Švédy. Bůh nám dopřál vítězství a mnoho z nich jsme pobili. My všichni jeme nesli zbroj na prsou a zádech, polokulové přilby a ochrany paží, a oni měli kuše a dobré píky předělané z mečů. Pak nás dánský král všechny pasoval na rytíře a vzdal nám velku čest a dobře nás vyplatil a roku 1503 nás nechal vrátit se přes moře. Já, Paul Dolstein, jsem tam byl a pan Sigmund List byl našim plukovníkem."

Paul Dolstein, 1502

Paul Dolstein, 1502   Paul Dolstein, 1502