Švábská válka 1499    Schönenberg 1503    Imola 1511    Ravenna 1512    Creazzo 1513    Marignano 1515    Bicocca 1522    Böblingen 1525    Königshofen 1525    Leipheim 1525    Frankenhausen 1525    Pavia 1525    Sacco di Roma 1527    Alžír 1541    Cerisoles 1544   

Creazzo, červen 1513

V létě roku 1513 překročilo nové vojsko pod vedením von Frundsberga a Ulricha von Hutten Alpy a spojilo se s veterány od Ravenny a pochodovala směrem na Paduu, kde se shromažďovaly benátské síly. Na pochodu císařskou armádu posílily španělské a italské sbory a po několika menších lokálních srážkách přitáhla od severovýchodu k vesnici Creazzo nedaleko Paduy. Zde stálo benátské vojsko pod velením d´Alviana, který sebevědomě pozval přední obyvatele Paduy, aby sledovali jeho vítězství nad císařskými. Přesto Frundsberg a jeho locotenent Jakob von Landau seřadili své muže do čtvercové formace a navzdory benátským předpokladům proměnili boj v jejich krutou porážku. Na 8000 benátských žoldnéřů v boji padlo, císařské ztráty byly jen malé.
Mezitím byli Francouzi vypuzeni z Itálie v důsledku těžké porážky od Švýcarů u Novarry v červnu 1513. Francouzská armáda tábořící asi 50 km západně od Milána byla překvapena 13.000 Švýcary. V bitvě byli rozsekáni na kusy tzv. Černí landsknechti a gaskoňští pěšáci. Z 10.000 mužů jich přežilo sotva 5000. Landsknechti, kteří padli do zajetí, byli nemilosrdně pobiti. Bylo to brilantní švýcarské vítězství.
Koncem roku 1514 byla většina severovýchodní Itálie pod kontrolou Říše a roku 1515 začalo nové kolo bojů.